Kultura

Nejstarší společenskou organizací v obci je Sbor dobrovolných hasičů, který byl v naší obci založen 6. ledna 1924. Na tento den byla svolána veřejná schůze všech kunických občanů, na kterou byli pozváni zástupci bratrských sborů z Bedřichova a ze Lhoty u Lysic, aby pomohli přesvědčit naše občany o nutnosti založení tohoto nepolitického svépomocného spolku i v naší obci.

    1. února se již konal l. hasičský ples s čistým ziskem 790,45 Kč. Na schůzi výboru dne 25. dubna bylo rozhodnuto o zakoupení bílé látky na cvičné obleky pro všechny činné členy. Zhotovením obleků byli pověřeni místní krejčí Stejskal Antonín a Štoudek Josef.

    15. května byla objednána berlovka od firmy Luks z Chocně za 420 Kč.

    1. června se konalo první okrskové cvičení s čistým ziskem 1 241 Kč. Během léta se činní členové zúčastnili Okrskového cvičení v Černovicích, kde cvičili se sekerkami a župního cvičení v Olešnici.

    Dne 15. září na schůzi výboru bylo rozhodnuto o stavbě Požární zbrojnice a výběru pozemku pro stavbu.

    V neděli 19. 10. byla Hodová zábava s čistým ziskem 613 Kč, 24. 11. Kytičková zábava s čistým ziskem 347,60 a na sv. Štěpána 26. 12. bylo sehráno divadlo se ziskem 303,19 Kč. Čistý příjem za r. 1924 činil 5 233,23 Kč. Valná hromada se konala 21. 12. 1924 s novými volbami, při kterých byl starý výbor potvrzen.

    1. 6. 1925 byla zakoupena čtyřkolová ruční stříkačka s veškerým sacím a tlačícím zařízením a 200 m hadic za 21 650 Kč. V jarních měsících bylo započato se stavbou nové požární zbrojnice uprostřed vesnice pod č. 15 z hliněných truplí vyrobených členy v roce 1924. Na stavbě se pracovalo denně s velkým elánem, takže 9. 8. 1925 byla již slavnost otevření zbrojnice a svěcení nové stříkačky, kterou vysvětil dp. František Krejčí, farář z Bedřichova. Jako kmotra byla Lili Dubská, manželka posledního hraběte Lysického panství. Chybějící částka 13 000 Kč byla vypůjčena v záložně v Bedřichově.

    V tomto roce bylo ještě několik zábav a celkový příjem činil 28 615,15 Kč. Uskutečnilo se 5 schůzí výboru a 12 členských schůzí. Veškeré práce ruční i s potahem byly konány zdarma.

    Poněvadž žádný ze zakládajících ani přispívajících členů není mezi živými a chceme-li ocenit jejich příkladnou obětavost a nezištnost, uvádíme tento zakládající rok téměř doslovně, jak je uveden v místní hasičské kronice, která je sepsána od založení Sboru až dodnes..

    Krédem SDH po všechna léta vždy bylo – Bližnímu ku pomoci a Bohu k oslavě. V roce 1926 byl založen ženský Sbor, který tvořilo 8 děvčat a to: Kršková Marie č. 40, Kršková Aloisie č. 40, Jašková Aloisie č. 18, Sedláková Marie č. 26, Tulcová Hedvika č. 34, Holasová Marie č. 4, Féglová Bohumila č. 9 a Vitoulová Františka Č. 27. Tyto sestry se zúčastňovaly všech akcí SDH. Prvou náčelní byla Kršková Marie.

    Na získávání finančních prostředků a na splácení dluhů se konaly téměř každý měsíc nějaké kulturní podniky, a to taneční zábavy, výlety, plesy, divadla atd.  Nezapomínalo se ani na vzdělávání členů i ostatních občanů a byly pořádány zájmové přednášky s nejrůznější tématikou, které byly vždy hojně navštěvovány.

    A tak plynula léta, která vyžadovala nesmírnou obětavost a ochotu nejen členů, ale téměř všech občanů, takže nyní máme vybudován areál s novou zbrojnicí, s novou stříkačkou PS 12, požární nádrží, stálým kameninovým parketem, přístřeškem pro hudebníky a novými lavičkami. Bohužel ta bývalá obětavost a nadšení nám chybí.

    MO ČSL byla ke konci čtyřicátých let zrušena a svoji činnost obnovila v roce 1991. Její členové se aktivně zapojují do prací ke zlepšení vzhledu obce, starají se o místní kapličku a vylepšují její vybavení. Opravili kříže v katastru obce a upravili jejich okolí. Členové se v květnu a říjnu zúčastňují růžencových pobožností, v postní době pobožností Křížových cest a pořádaných poutí na Vranov do Křtin a Sloupu.

    V roce 1954 byl založen Výbor žen. Tato složka byla velice aktivní. Pořádaly se pouťové a ostatkové taneční zábavy. Z výtěžku se opravila střecha na kapličce, místní kolář zhotovil nový svatostánek a dřevěné svícny. Členky aktivně pracovaly na pracích při zvelebeni obce. Dále pořádaly vzdělávací přednášky o zavařování ovoce, konzervování masa a pečení cukroví. V roce 1959 se spolu s ochotníky hrálo divadlo Paličova dcera. Z výtěžku se koupila nová opona a nechaly se vyšít dva závěsy na oltář do kapličky.

    V roce 1957 byla MUDr. Zemanem založena MO ČsČK. Jednalo se o nejpočetnější organizaci v obci. Pořádala řadu zdravotních přednášek, autobusové zájezdy do divadel a na památná místa. Zabezpečovala čestné dárce krve z řad našich občanů. Zavedla a řadu let organizovala oslavy Dne dětí.

    Dále v obci pracoval Dohlížecí výbor Jednoty, který při výročních hodnotících akcích informoval občany o výsledcích zásobování obyvatelstva a akci ukončil přátelským posezením při hudbě. Členové spolupracovali na budovatelských akcích.

    Mládež obce pracovala v SČM, ČSM, ČSSM. Spolupracovali na rozvoji obce, pořádali zájezdy, „pálení čarodějnic” a mírových ohňů, pořídili ping-pongový stůl a hráli turnaje. Zakoupili vzduchovku a uspořádali Soutěž o krále střelců, starají se o čištění a využívaní požární nádrže ke koupání. V kultuře se zúčastňují vodění maškary a organizují Mikulášské nadílky. Děti připravují kulturní programy na akce v obci, vánoční besídky a programy pro maminky ke Dni žen – nyní k Svátku matek. Starší vedli pionýrskou skupinu Plamínek, která měla bohatou činnost a pozděj i děti přešly do Mladých požárníků.

    V obci po celou dobu dobře pracovala Místní lidová knihovna s knihovníkem Josefem Šafránkem. V osmdesátých letech ze zdravotních důvodů činnost ukončil a knihovnicí se stala paní Libuše Tesařová. Knihovna byla přestěhována do bývalé Hasičské zbrojnice, vybavena novým nábytkem a řadou nových knih. Knihovna po celou dobu existence pořádala výstavky knih, dobře pracovala s mládeží a za dobrou práci obdržela několik Čestných uznání. V současné době má knihovna přes 1 800 svazků.